|
|
Výživa a pohyb u klientů domova seniorů se syndromem > demence
Mesl, Jan ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Živný, Jan (oponent)
Nejen stárnutí populace, ale také nástrahy současného životního stylu reprezentovaného vysokým kalorickým příjmem a zanedbatelnou fyzickou aktivitou vedou k výraznému nárůstu civilizačních onemocnění, z nichž nejpřednější místa zaujímá obezita, diabetes 2. typu, nebo třeba hypertenze. To vše, nikoli však výlučně, se podílí na nárůstu neurodegenerativních onemocnění, jako je například syndrom demence. Bakalářská práce se zabývá stavem výživy a fyzickou zdatností klientů se syndromem demence v domově se zvláštním režimem (jedním z typů pobytového sociálního zařízení). Cílem práce bylo provést nutriční screening, získat hodnoty složení tělesné hmoty a zhodnotit výživový stav u této skupiny osob. Dalším cílem bylo zhodnocení stavu fyzické zdatnosti a objemu svalové hmoty. Výzkum probíhal počátkem roku 2023 (od ledna do dubna) u klientů pobytového zařízení v Domově Velké Březno u Ústí nad Labem. Do výzkumu byli zařazeni svéprávní klienti s různým stupněm syndromu demence. Výzkumu se zúčastnilo celkem 31 osob, z toho 25 žen a 6 mužů v průměrném věku 79 let. Každý účastník prošel standardizovaným nutričním MNA screeningem, dále mu bylo změřeno složení tělesné hmoty za pomoci přístroje InBody S10, a na závěr proběhl test fyzické zdatnosti tzv. TUG test. Výsledky byly zadány do tabulky programu Microsoft...
|
|
|
Péče o pacienta s mentálním znevýhodněním z pohledu zdravotního pracovníka v sociálním zařízení
HRÁDKOVÁ, Denisa
Bakalářská práce nese název ,,Péče o pacienta s mentálním znevýhodněním z pohledu zdravotního pracovníka v sociálním zařízení". Prvním cílem bylo zmapovat uplatnění kompetencí zdravotních pracovníků v rámci sociálního zařízení. Druhým cílem bylo zjistit potřeby pacientů s mentálním znevýhodněním ve vybraném sociálním zařízení. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je popsána definice, etiologie, symptomy, diagnostika a stupně mentálního znevýhodnění. Dále tato část práce obsahuje bio-psycho-socio-spirituální potřeby pacientů. Zabývá se také poskytováním zdravotní péče, náplní práce zdravotnického personálu a samotným sociálním zařízením. Empirická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor byl tvořen celkem devíti sestrami pracujících ve vybraných sociálních zařízeních. Pro dosažení stanovených cílů bylo vytvořeno celkem sedm výzkumných otázek. V rámci kvalitativního výzkumného šetření této bakalářské práce bylo zjištěno, že sestry v sociálním zařízení nemají kompetence k provádění terapie intravenózní cestou. Své kompetence uplatňují při podávání léků per os a ošetřování ran. Dále z uskutečněných rozhovorů se sestrami vyplynulo, že jsou v sociálním zařízení dostatečně uspokojovány všechny bio-psycho-socio-spirituální potřeby pacientů. Výstupem práce je informační materiál určený pro širokou veřejnost, sestry pracující s mentálně znevýhodněnými jedinci, výuku studentů a rodinné příslušníky osob s handicapem. Dále bude práce sloužit jako základ pro další možné výzkumy kvantitativního charakteru, které by ověřovaly zjištěná data nebo jako zdroj informací při rekonstrukci standardů zdravotně-sociálních zařízení.
|
|
|
Ochrana a evakuace osob žijících v sociálních zařízení na území okresu Strakonice při mimořádných událostech
TKADLEC, Zdeněk
Diplomová práce se zabývá ochranou a evakuací osob žijících ve vybraných sociálních zařízeních v okresu Strakonice při mimořádných událostech. Pro diplomovou práci byla vybrána a oslovena konkrétní sociální zařízení ve Strakonicích, Blatné a v Oseku, která poskytují pobytové sociální služby. Sociální služby dělíme dle účelu a typu služby, kterou poskytují (domovy pro osoby se zdravotním postižením, chráněná bydlení, domovy pro seniory, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, azylové domy, domovy na půli cesty a jiné). U těchto zařízeních bylo předmětem zkoumání zjištění stavu připravenosti pro případ vzniku mimořádné události a vyhodnocení rizik, která jednotlivá zařízení ohrožují. Práce je rozvržená na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je řešena literární rešerše související s tématem ochrany a evakuace osob při vzniku mimořádných událostí v sociálních zařízení. Pro praktickou část bylo osloveno pět sociálních zařízení, která splňovala kritéria výběru. Těmto zařízením byl zaslán dotazník, který obsahoval 32 otázek a 6 podotázek. Otázky byly zaměřené na strukturu klientů, připravenost a informovanost pro případ vzniku mimořádných událostí a preventivní opatření, která mají vzniku MU předcházet či je co nejdříve rozpoznat. Výsledky práce tvoří především kvalitativní výzkum, jehož data byla získána pomocí dotazníkového šetření a následná analýza rizik, která mohou bezprostředně ohrozit vybraná sociální zařízení. Pro detailnější zjištění informací následovalo po vyhodnocení dotazníků šetření pomocí rozhovorů s oslovenými respondenty. Diskuzní část vyhodnocuje obsah výzkumné části, analýzy a rozhovory a poukazuje na nedostatky jednotlivých zařízení. V diplomové práci byly stanoveny 2 cíle: Zhodnotit připravenost při ochraně a evakuaci osob žijících v sociálních zařízení a porovnat připravenost při ochraně a evakuaci ve vybraných typech sociálních zařízení.
|
|
|
Posouzení připravenosti vybraného sociálního zařízení na výpadky elektroenergetiky a vody s návrhy na jejich vylepšení
KOSTOHRYZOVÁ, Barbora
Tématem této diplomové práce je posoudit připravenost vybraných sociálních zařízení na výpadky elektroenergetiky a vody a do práce zakomponovat návrhy na vylepšení připravenosti těchto zařízení. Prvním cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem je vybrané sociální zařízení připraveno na výpadek elektroenergetiky a vody. Druhým cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda je možné vylepšit úroveň připravenosti a pokud ano, tak jakým způsobem. Výzkumná otázka této diplomové práce byla: Jakým způsobem je vybrané sociální zařízení připraveno na výpadek elektroenergetiky a vody? Cílů bylo dosaženo zpracováním teoretické a praktické části diplomové práce. Teoretická část diplomové práce byla zpracována pomocí rešerše odborné literatury a elektronických zdrojů. Hlavními tématy zpracovanými v teoretické části diplomové práce jsou: sociální zařízení, kritická infrastruktura, elektrická energie a voda. V praktické části práce jsem použila kvalitativní výzkum. Formou dotazníků a následné analýzy odpovědí respondentů, jsem dospěla k cílům této diplomové práce. Dotazníkového šetření se zúčastnili ředitelé vybraných sociálních zařízení. Jednalo se o ředitele Domova pro osoby se zdravotním postižením Osek a Centra sociálních služeb Jindřichův Hradec, Sociální služby Česká. V této diplomové práci přináším odpovědi jednotlivých ředitelů vybraných sociálních zařízení, vzájemně je porovnáváme a provádím komparaci také s platnými právními předpisy a dalšími závaznými dokumenty. V kapitole výsledky předkládám výsledky SWOT analýzy a v kapitole diskuse rozebírám jednotlivé odpovědi respondentů. Pomocí analýzy a komparace získaných informací z dotazníkového šetření, jsem mohla za pomoci SWOT analýzy určit, že Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec, Sociální služby Česká je lépe připraveno na výpadek elektroenergetiky a vody. Diplomová práce může pomoci ke zvýšení připravenosti vybraných sociálních zařízení na výpadek elektroenergetiky a vody. Veškeré návrhy na vylepšení připravenosti můžeme nalézt v kapitole výsledky a jsou také součástí SWOT analýzy, v sekci příležitostí.
|
|
|
Možnosti edukace a aktivizace seniorů v sociálních zařízeních
Pokorná, Daniela ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Dostálová, Vladimíra (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na zmapování možností a dostupností edukace a aktivizace seniorů v sociálních službách vybraných sociálních zařízení v Jihomoravském kraji. Práce sleduje nabídku edukačních a aktivizačních programů pro seniory v Jihomoravském kraji, v okrese Hodonín a Kyjov, jejich provádění a pozitivní či případně negativní vliv na seniory. V teoretické části se věnuji tématu stáří, velmi aktuálnímu tématu stárnutí obyvatel, vymezení podstatných edukačních a aktivizačních programů a jejich důležitosti a přínosu, kvalitě nabízených programů a vzdělávání a aktivizaci seniorů v kontextu aplikované vědní disciplíny. Zmíním účastníky programů, nutnost odbornosti v oboru a krátké rozdělení programů. V praktické části se zaměřím na nabídku aktivizačních aktivit a edukaci seniorů v konkrétních zařízeních v Jihomoravském kraji. Dále se zaměřím na fakt, zda klienti nabízené programy přijímají, a jestli je pro ně nabídka nabízených aktivit dostatečně pestrá a zkvalitňuje život jednotlivce, tedy jestli má dobrý vliv na biologickou, psychickou a sociální stránku klienta, a hlavně na to, zda splňuje jejich požadavky. Polostrukturované rozhovory proběhnou s klienty i s pracovníky sociálního zařízení pro maximalizaci objektivity a získání pohledu strany, která aktivizaci a edukaci provádí,...
|
|
|
Komunikace se seniory v sociálním zařízení
Sedláčková, Monika ; Kutnohorská, Jana (vedoucí práce) ; Konštacký, Stanislav (oponent)
Autor: Monika Sedláčková Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Komunikace se seniory v sociálním zařízení Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Kutnohorská, CSc. Počet stran: 70 Počet příloh: 5 Rok obhajoby: 2013 Klíčová slova: stáří, stárnutí, senior, sociální zařízení, komunikace Bakalářská práce pojednává o komunikaci seniorů se zdravotnickým personálem v sociálním zařízení. Teoretická část se zabývá problematikou stáří a stárnutí, změnami ve stáří, objasňuje specifika ošetřovatelské péče a ošetřovatelského procesu v sociálním zařízení. Vysvětluje pojem komunikace a její zaměření na seniorskou populaci a poukazuje také na problematiku a náročnost práce sester v domovech důchodců a pobytových sociálních zařízeních. Empirickou část práce tvoří kvantitativní průzkumné šetření spokojenosti seniorů s komunikací se zdravotnickým personálem v sociálním zařízení. Zkoumaný vzorek tvoří klienti domova důchodců. Výsledky výzkumu jsou analyzovány a interpretovány v tabulkách a grafech.
|
|
| |
|
|
Etické otázky při sociální práci s Romy ve vybraných zařízeních v Českých Budějovicích
ŠVECOVÁ, Markéta
Diplomová práce se na teoretické úrovni zabývá etickými otázkami, které vyvstávají při práci s romskými rodinami. V prvních kapitolách textu se práce věnuje Romům, jejich kultuře, rodině, tradicím, historickému původu. V dalším textu jsou představeny organizace, které s Romy pracují na území města České Budějovice, jejich hodnotové založení, principy, požadavky na sociální pracovníky, apod. Těmi byli Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sasanka, Oddělení sociálně - právní ochrany dětí a Jihočeská rozvojová. Etické otázky volně vyplynuly z kritické reflexe tří porovnávaných zařízení pracujících s romskými rodinami. V dalším textu jsou představeny dvě etické teorie, deontologie a etika péče, pomocí kterých jsou vybrané etické otázky dále zpracovány. V poslední části této práce jsou etické otázky pomocí obou etických teorií dále rozpracovány.
|
|
|
Výživa seniorů s Alzheimerovou demencí
STAŇKOVÁ, Simona
Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit, zda má na výživový stav pacientů s Alzheimerovou demencí vliv způsob péče. Metodou kvalitativního výzkumu jsem porovnávala 5 klientů s Alzheimerovou demencí z Domova pro seniory ve Velkém Meziříčí s 5 seniory s Alzheimerovou demencí v domácí péči. Použila jsem jak polostrukturované rozhovory se zdravotními sestrami, pečovatelkami v sociálním zařízení a pečujícími v domácím prostředí tak dotazníky zjišťující míru soběstačnosti nemocného, riziko malnutrice a pečovatelskou zátěž. Součástí bylo také týdenní zaznamenávání příjmu stravy a tekutin, jež jsem následně zadala do aplikace Nutriservis pro zjištění množství přijaté energie, živin a tekutin. U každého jedince jsem na základě BMI a dalších údajů vypočítala jejich energetickou potřebu a potřebu živin, což jsem poté porovnala s výslednými hodnotami jejich jídelníčku v Nutriservisu. Z výzkumu je patrné, že je kvalita jídelníčků lepší v sociálním zařízení, což může být díky přítomnosti nutričního terapeuta, jež plánuje jídelníčky a pravidelně kontroluje stav výživy klientů. V domácí péči je strava více monotónní a často nedostatečná. Důvodem může být malá informovanost o důležitosti správného stravování či vytíženost pečujících. Výsledné hodnoty z Nutriservisu jsou více v mezích normy u klientů v Domově pro seniory ve Velkém Meziříčí, avšak u obou souborů nacházíme problém s nedostatečným příjmem tekutin a vlákniny. Z rozhovorů jsem dospěla k závěru, že většina dotazovaných nevidí souvislost mezi AD a stravováním. Kontrola u stravování je však nutná téměř u všech sledovaných. K domácí péči se přiklání převážná většina dotazovaných. Tato práce by mohla být přínosem pro pečující o seniory s demencí v domácím prostředí, jakožto ukázka toho, že správná výživa může pozitivně ovlivnit zdraví seniora či pro sociální zařízení bez nutričního terapeuta, aby upozornila na důležitost skladby jídelníčku.
|
|
|
Potřeby seniorů a zákon o sociálních službách
NACHLINGEROVÁ, Dana
Práce se zabývá potřebami seniorů a sociálními službami, zařízeními sociální péče, zákonem o sociálních službách v České republice. První část práce je věnována potřebám v obecném pohledu, potřebám seniorů, sociálním potřebám. Vymezuje pohled na sociální práci jako takovou, sociální práci se seniory a sociální práci se seniory ve zdravotnických zařízeních. Druhá část práce se zaměřuje na zákon os ociálních službách, zařízení poskytující péči seniorům, příspěvek na péči. Zmiňována je zde sociální politika. Třetí část práce se věnuje potřebám seniorů a možnosti jejich uspokojování prostžednictvím zákona o sociálních službách
|
host ::
RSS.